|
|
|
|
16.07.2007 | 21:20 | můj nejmilejší bar
Je na čase, abych se tu vyznal z lásky k vršovické kavárně Shakespeare a synové, jejímž stálým hostem jsem se stal díky Ahasverově aktuální potřebě domova mimo domov. Poprvé mě do Shakes zavedla Markéta, když si zapoměla klíče od obvyklého dějiště našich terapeutických schůzek. Pak jsem tam párkrát zavítal s různými lidmi, ale nikdy jsem k tomu místu nepřilnul natolik, že bych třeba cítil nutkavou potřebu se tam po práci zastavit. To se změnilo poté, co se stalo celkem pravidlem, že tu narazím na Ahasverovu oholenou hlavu skloněnou nad vinným střikem. Během pár týdnů se tu z něj stalo něco na způsob štamgasta a ze mě jeho doufám stejně vítaný, i když rozhodně méně utrácející, společník. Postupem času jsem se seznámil s většinou obsluhy a několika stálými hosty, kteří se úžasně kryjí se zákazníky našeho obchodu (ať už se to týký prodejny cédéček, nebo videopůjčovny). Znovu jsem tu zažil podobně intenzivní pocit, že někam patřím, jako když jsem v období kolem mé maturity dobrovolničil v Amnesty International. Ano, až takový vliv na mě to místo má. Jen doufám, že se jeho provozovatelům podaří minimalizovat problémy s nájemníky domu, ve kterém kavárna sídlí a kteří se často obrací na policii kvůli rušení nočního klidu.
linkuj.cz vybrali.sme.sk
KOMENTÁŘE:
17.07.2007, 10:38:27 | wuxia |
Rozumím ti, podobný pocit jsem získal, když jsem v dobách studia den co den chodil do pivnice Pod Petřínem. Po čase jsem si dokonce - já, synek z vesnice - začal rovněž s obsluhou tykat, oslovovat je křestními jmény a dokonce jsme si společně s dalším podobně naladěným kumpánem vytvořili s výčepáky několik důmyslně zkonstruovaných hesel, jimiž jsme kódovali objednávky. Stačilo třeba směrem ku pípě mocně zahalasit "barvy!" a Vlastík promptně přinesl tácek s odměrkami zelené, griotky a vaječného koňaku. Krásná doba. Je dobré někam patřit.
|
|
|
|
![[blu:]skin - SOMETHING OUT OF NOTHING](img/blu+.gif)
Hledáček
